Informace měly vždy obrovskou hodnotu. V době internetu se jen zvýšil důraz na rychlost jejich zpracování a přenosu a také na ochranu před zneužitím cizími osobami. V tomto článku si ukážeme, jak běžně dostupnými prostředky dosáhnout v nejpoužívanějších prohlížečích jisté ochrany soukromí. Nakonec si velmi stručně popíšeme i další, rafinovanější postupy k zametání stop Vaší přítomnosti na internetu.
NahoruZákladní pojmy
Při popisu problematiky se neobejdeme bez pochopení několika základních pojmů. Především je potřeba si uvědomit, že většina internetu je provozována na základě systému klient/server. Běžný počítač je klient – příjemce služeb, servery pak služby poskytují. Může se jednat např. o webové servery, které na základě požadavku klientů zobrazují webové stránky, nebo o proxy servery oddělující lokální počítačovou síť (např. ve firmě) od internetu. Typická situace je, že klient (počítač, který máte na dosah ruky) žádá webový server (na druhém konci města, státu či světa) o zobrazení stránky. Data při tom putují přes proxy server (ve větších firmách samostatný počítač umístěný někde ve vedlejší místnosti či na patře) a celou řadu routerů – tedy zařízení, které hledají vhodnou cestu mezi jednotlivými počítači.
Aby mohly počítače spolu komunikovat, má každý z nich svou IP adresu, tak např. adresa webu napocitaci.cz je 89.24.102.41. Prosté zobrazení webové stránky může znamenat i desítky zpráv vyměněných mezi adresou klienta a adresou serveru. Posledním pojmem, který si vysvětlíme, jsou tzv. cookies – jedná se o malé soubory, který si server ukládá do počítače klienta. Zapisuje si do něj užitečné údaje, které obecně zvyšují komfort prohlížení – např. použitý jazyk u vícejazyčného webu, registrační informace, typ zařízení klienta pro optimální nastavení kvality přehrávání videa apod. Když se vracíme na nějakou stránku, vyžádá si příslušné cookies a přizpůsobí zobrazení stránky našemu dřívějšímu chování. Tyto informace lze ale využít také např. pro zaměření cílené reklamy.
NahoruAnonymní prohlížení
Nejsnadnější, ale také nejméně anonymní, je využít nástroj, který dnes nabízejí všechny běžné prohlížeče. Funguje v zásadě vždy stejně, byť pod odlišnými názvy – služba InPrivate, anonymní okno, soukromé okno. V takovémto režimu se:
- navštívené stránky neukládají do historie prohlížeče,
- stažené soubory neukládají do historie stahování (ale ve složce určené pro stažené soubory zůstanou, pokud je nesmažeme),
- cookies vůbec neukládají, příp. se smažou po zavření prohlížeče.
A jak takový režim zapneme v jednotlivých prohlížečích? Postup je velmi podobný – klikneme na tlačítko s možnostmi nastavení – v moderních verzích prohlížečů…
