V tomto seriálu jsme se seznámili s celou řadou typografických pojmů a technik. V závěrečných dvou dílech si ukážeme jejich praktickou aplikaci v textovém editoru Microsoft Word.
Vyznačování písma
Základní techniky vyznačování písma (tučné písmo, kurzíva, podtržení) jsou všeobecně známé a nebudeme je tedy popisovat. Ke zvýraznění písma můžeme využívat i verzálky. Kromě přímého zápisu verzálek s pomocí klávesy Shift či klávesy CapsLock můžeme i již hotový text na verzálky převést, a to tlačítkem Velká písmena s ikonou písmen Aa na kartě Domů ve skupině Písmo a přes něj dostupnou volbou VŠECHNA VELKÁ.
Další možnosti vyznačování najdeme v nabídce Písmo, kterou můžeme zobrazit příkazem Písmo dostupným po kliknutí pravým tlačítkem myši na označený text anebo kliknutím na šipečku v pravém dolním rohu skupiny Písmo na kartě Domů.
Najdeme zde i volbu Všechna velká. Rozdíl je v tom, že zatímco příkaz Velká písmena > VŠECHNA VELKÁ změní znaky na verzálkové pouze jednorázově, tak volba Všechna velká v nabídce Písmo je trvalým formátem. Takže když později do takto naformátovaného odstavce zapíšeme běžným způsobem písmeno, tak se rovnou zapíše jako velké. Typicky se volba Všechna velká používá při přípravě vlastností nadpisového stylu.
V nabídce Písmo najdeme i další užitečné typografické volby. Pokud potřebujeme text změnit nikoliv na verzálky, ale na kapitálky, tak stačí zaškrtnout volbu Kapitálky.
Nabídka Písmo má dvě záložky. Zatím jsme popisovali volby dostupné na první záložce Písmo. Zajímavá je ale i druhá záložka s názvem Upřesnit.
Zmiňme z ní následující volby:
- Volba Měřítko slouží k roztažení či zúžení textu – stačí zadat příslušný požadovaný počet procent. Např. roztažení o 50 % dosáhneme zápisem hodnoty 150 %. Připomeňme ale, že se většinou jedná o typograficky nevhodný postup.
- Volbou Mezery lze měnit prostrkání textu. Obvykle je potřeba prostrkání zvětšit, čehož dosáhneme možností Rozšířené a zápisem počtu bodů, o který se mají meziznakové mezery navýšit.
- Pokud bychom chtěli provést výběrové prostrkání (kerning), tak je potřeba nejprve označit příslušné znaky. Tak např. pokud ve slově „KÁVOVNÍK“ potřebujeme zúžit mezeru za znakem „Á“, tak označíme pouze tento znak „Á“, následně zvolíme u volby Mezery možnost Zúžené a zapíšeme počet bodů, o který chceme mezeru zúžit. Ve slově „KÁVA“ bude potřeba zúžit hned dvě mezery (za znakem „Á“ a za znakem „V“), a tak rovnou označíme oba tyto znaky.
- Jsou-li v použitém písmo vytvořeny ligatury (slitky), tak je možné je aktivovat volbou Ligatury. Teoreticky si můžeme vybrat typ ligatury, ale prakticky je nejjednodušší zvolit možnost Všechny, aby se použila ta ligatura, která je u daného písma dostupná.
- Obsahuje-li písmo oba druhy číslic, tak si mezi nimi můžeme vybírat volbou Číselné tvary. Zatímco možnost Vyrovnané představuje vysoké číslice, tak ke skákavým číslicím se dostaneme možností Starodávné.
Vložení písma do dokumentu
Použijeme-li v dokumentu některé méně obvyklé písmo, tak musíme být opatrní při jeho sdílení s dalšími uživateli. Pokud si náš dokument otevře uživatel, který nemá na daném počítači námi použité písmo nainstalováno, tak dojde k jeho náhradě výchozím písmem. Zamýšlený originální vzhled dokumentu tím může značně utrpět.
Řešením je nastavit, aby se takovéto písmo vložilo přímo do samotného dokumentu, se kterým tak bude doručeno i na druhý počítač. Příslušnou volbu najdeme v nabídce Soubor > Možnosti na záložce Ukládání. Stačí v části Při sdílení tohoto dokumentu zachovat věrnost zaškrtnout volbu Vkládat písma do souboru. Je samozřejmě potřeba počítat s tím, že dojde ke zvětšení velikosti dokumentu.
Pokud po zaškrtnutí volby Vkládat písma do souboru zaškrtneme ještě i volbu Vkládat jenom znaky použité v dokumentu, tak se uloží opravdu pouze již použité znaky, což sice povede ke zmenšení velikosti dokumentu, ale na druhé straně to znamená komplikaci v případě potřeby dokument na druhém počítači upravovat (jiné, než již použité znaky by se zapisovali náhradním výchozím písmem). Ve výchozím stavu zaškrtnutá volba Nevkládat běžná systémová písma pak zamezuje vkládání běžných, na většině počítačů spolehlivě nainstalovaných písem.